Výkřik

Všechno je měkké

jak syrové maso

když za oknem skomírají bílé mrtvolky

čekající na ránu z milosti

Choulí se mezi kameny

Propadají se samy do sebe

nežádajíce almužny

Vědí  že brzy zahynou

A jen černí ptáci

ve větvích ořechů

slyší jejich nevyslovený výkřik

který se zjara nese městem